Zemřel vestoje aneb Partyzáni bez legend

Dramatické osudy Bedřicha Placáka jsou obrazem jedné generace v daném historickém období naší země. Jako mladý lékař se za dramatických okolností dostal k partyzánské jednotce působící na moravsko-slovenské hranici pod Velkou Javorinou. Vybudoval tam podzemní operační sál v horách, kde operoval partyzány i gardisty, věrný lékařské přísaze. Byl svědkem vraždy sovětského velitele Dibrova i toho, jak samotného Miloše Uhra zradil někdo z jeho mužů. Byl svědkem osudů partyzánů po válce i nástupu komunismu, kdy udavači gestapa ve službách StB mučili partyzánské velitele a posílali je do Jáchymova. Jeho postupná deziluze vyvrcholila po srpnové invazi. Kritický postoj k oficiální prezentaci Slovenského národního povstání skončil jeho propuštěním z Ústřední vojenské nemocnice a degradací… To vše ho dovedlo k podpisu Charty 77 a k důsledným disidentským postojům. Princip filmu vychází z pamětí samotného B. Placáka "Partyzáni bez legend" (1992), ze svědectví posledního žijícího partyzána Samuela Barana a dalších pamětníků a historiků. Po stopách Bedřicha Placáka a jeho druhů nás provází jeho syn, spisovatel a disident Petr Placák. Dobové dokumenty a rodinné archivy doplňují animované rekonstrukce partyzánských bojů. Na pozadí příběhu lze otevřít zamlčovaná témata a zbavit obraz partyzánů historických nánosů.