Generál Eliáš

Když 15. března roku 1939 obsadila nacistická armáda Čechy a Moravu, nastala pro český národ doba smrtelného ohrožení. O pár týdnů později začalo pro divizního generála Aloise Eliáše nejdramatičtější období jeho života – dne 27. dubna 1939 byl jmenován ministerským předsedou vlády Protektorátu Čechy a Morava. A to navzdory tomu, že nacistům byla známa Eliášova činnost v ruských a pak ve francouzských československých legiích, i to, že byl zastáncem aktivní obrany v době mnichovské kapitulace. Alois Eliáš funkci v protektorátní vládě přijal s plným vědomím rizika a nebezpečí: byl si vědom toho, že spoluprací s nacisty pošpiní své jméno, věděl, že se neobejde bez předstírané loajality. Tragičnost svého rozhodnutí vyjádřil slovy: „Nevezmu-li to, dostanou to lumpové, vezmu-li to, oprátka mě nemine…“ Autor J. S. Kupka v příběhu zobrazil onen dramatický moment, kdy hrdina musí přesně rozpoznat morální hranici, kterou nesmí překročit. Tím se stal Eliášův osud zcela ojedinělý: v době druhé světové války nebyl žádný jiný ministerský předseda nacisty popraven pro spolupráci s odbojem.