8:15 Hirošima

Šindži Mikamo, teenager z centra Hirošimy, byl na střeše svého domu, když 6. srpna 1945 ráno explodovala atomová bomba. Toto je jeho příběh. 6. srpna 1945 v 8:15 při atomovém bombardování Hirošimy okamžitě zahynulo více než 70 000 civilistů, zatímco ostatní se snažili zachránit si život. Mladík Šindži a jeho otec Fukuiči jako zázrakem přežili, ale čekali je roky dlouhých a zničujících útrap. Tento dokument opisuje skutečný příběh Šindžiho cesty za přežitím a odpuštěním. Jeho dcera Akiko posílá světu mírové poselství, aby už nikdo další netrpěl jadernými válkami. Je 6. srpna 1945, 08:15 ráno. Dospívající chlapec Šindži Mikamo pomáhá svému otci připravit dům na demolici, když náhle spatří oslepující záblesk. Zemětřesný výbuch se spalujícím žárem ho uvrhne do naprosté tmy a totálního chaosu. Jen tři čtvrtě míle od něj právě vybuchla atomová bomba, která v mžiku zničila celou Hirošimu. Těžce zraněný a popálený Šindži je zachráněn svým zraněným otcem. To byl jen začátek jeho nesnesitelné bolesti, samoty a útrap, které ho čekají po celá desetiletí. Pomalu a houževnatě překonává cestu od přežití ke smíření, odpuštění až empatii vůči nepříteli. Jedna ze tří Šindžiho dcer, doktorka Akiko Mikamová, o čtyřicet let později v New Yorku sepsala příběh jeho života, aby vyslala světu poselství o lidské lásce a síle odpuštění a připomněla světu, že naši nejhorší nepřátelé včerejška se mohou stát nejlepšími přáteli zítřka. Její román vysílá mírové poselství, aby už nikdo na světě netrpěl jadernými válkami.