Miroslav Donutil

Jeden z nejpopulárnějších českých herců současnosti, Miroslav Donutil, pochází z Třebíče, ale vyrůstal v Brně. Oba rodiče hráli ochotnické divadlo, sám Donutil za středoškolských studií účinkoval v amatérském divadelním souboru Debakl. Tyto první herecké zkušenosti spolu s nevalným prospěchem na jazykovém gymnáziu jej přinutily rezignovat na zamýšlené studium žurnalistiky a lesního inženýrství, načež nastoupil na brněnskou JAMU a v roce 1973 zde dokončil studium herectví. Již v době studií spolupracoval s brněnským divadlem Husa na provázku, kam po absolutoriu nastoupil do stálého angažmá, v němž setrval do roku 1990. Tato progresívní a dnes již legendární scéna umožnila Miroslavu Donutilovi vyzrát ve specifickou hereckou osobnost se schopností obsáhnout široký žánrový a charakterový rejstřík. Pod vedením významných režisérů (Petr Scherhaufer, Eva Tálská) pracoval na svém hereckém profilu a na „provázkovém" jevišti vytvořil okolo pěti desítek velkých rolí (Pohádka máje, Richard III., Bratři Karamazovi a především Balada pro banditu).

Poslední zmíněné představení dalo vzniknout stejnojmennému filmu BALADA PRO BANDITU (1978), který ve formě muzikálu na motivy příběhu Nikoly Šuhaje poskytl Donutilovi první a hned hlavní roli. Tomuto filmu se dnes nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil, sám Donutil jej ale udržuje v obecném povědomí díky vyprávění četných historek. Vedle několika domácích ocenění si film přivezl také trofej z filmového festivalu v italském Avellinu. Slibný vstup Miroslava Donutila na filmové plátno zůstal však bez odezvy a v následujících letech se musel nadále spokojovat s nevelkými a nijak častými hereckými úkoly, zaznamenat jej můžeme například ve slavných POSTŘIŽINÁCH (1980), v malých rolích se uplatnil také ve filmech Juraje Herze (ČAROVNÉ DĚDICTVÍ, 1985). Více příležitosti mu začala poskytovat brněnská televize, kde účinkoval v inscenacích, dodnes jsou uváděny v televizních reprízách pohádky z 80. let s jeho účastí (ROZSUDKY SOUDCE OOKY, 1988).

Zásadním zlomem v životě Miroslava Donutila byl rok 1990. Jako herec sice slavného, ale stále jen mimopražského a nevelkého divadla dostal nabídku, která se neodmítá, a v roce 1990 byl angažován do Národního divadla, kde působil bezmála čtvrstoletí. Komplexy brněnského herce z naší první scény odboural Donutil záhy a na jevišti Národního divadla debutoval titulní rolí v představení Strýček Váňa. Po svém příchodu do Prahy začal být Donutil značně vytížen filmem a televizí, což zvláště v některých obdobích částečně omezovalo jeho jevištní práci, přesto v Národním divadle odehrál pětadvacet velkých rolí. Významnou položku ve výpisu jeho rolí tvoří shakespearovský repertoár (Jak se vám líbí, Sen noci svatojánské, Hamlet, Mnoho povyku pro nic, Večer tříkrálový), hrál ale i v dalších dílech klasických i moderních autorů (Pronásledování a umučení dr. Šaldy). V rámci angažmá v Národním divadle byla jeho poslední nastudovanou premiérou titulní role v Molièrově hře Don Juan z roku 2008. Divadelní herectví Miroslava Donutila reprezentuje ale především slavná Goldoniho komedie Sluha dvou pánů, kterou Národní divadlo uvádí přes dvacet let a počet repríz již dávno překonal rekord legendární Kočičí hry s Danou Medřickou.