Gregory Peck

Eldred Gregory Peck se narodil 5. 4. 1916 irským rodičům, kteří se rozvedli, když mu bylo pět let a Gregory byl poslán na vychování k babičce. V deseti letech nastoupil na vojenskou akademii v Los Angeles a ve vzdělání pokračoval na střední škole v San Diegu. Po jejím absolvování se rozhodl studovat lékařskou přípravku a dějiny literatury na University of California v Berkeley. Zde jako člen studentského divadelního kroužku poprvé stanul na jevišti ve hře Eugena O'Neilla Anna Christie .

Roku 1939 odjel do New Yorku s úmyslem věnovat se profesionálně herectví a po absolvování hereckých kurzů v Neighborhood Playhouse získal angažmá na letní scéně Barther Theatre ve virginském Abingdonu a v zájezdovém souboru Katharine Cornellové.

V roce 1942 se poprvé představil na Broadwayi ve hře Emlyna Williamse THE MORNING STAR a v roce 1943 hrál v protiválečném dramatu Irwina Shawa SYNOVÉ A VOJÁCI. Ve filmu se poprvé objevil v roce 1944 ve válečném dramatu DNY SLÁVY. Už další role katolického misionáře Francise Chisholma ve filmu THE KEYS OF THE KONGDOM mu přinesla nominaci na Oscara.

Díky své vysoké postavě (191 cm) a ušlechtilé tváři často představoval gentlemanské zastánce práva (PŘÍPAD PARADINOVÁ, MYS HRŮZY, SOUBOJ NA SLUNCI, PISTOLNÍK, VELKÁ ZEMĚ, PLÍŽIVÝ MĚSÍC, MACKENNOVO ZLATO). Zahrál si hrdiny ve vojenské uniformě ( DĚLA Z NAVARONE) i v kněžské sutaně (TV film ŠARLATOVÝ A ČERNÝ). Uplatnil se v komediích PRÁZDNINY V ŘÍMĚ, MILIONOVÁ BANKOVKA, i v hororových filmech MOBY DICK, OMEN: PŘICHÁZÍ SATAN.

Po čtyřech oscarových nominacích (KLÍČE OD KRÁLOVSTVÍ, DÍTĚ DIVOČINY, DŽENTLEMANSKÁ DOHODA, PŘÍMO NAD HLAVOU) mu byl konečně udělen v roce 1962 Oscar za roli Atticuse Finche, státního návladního z jižanského městečka v protirasistickém dramatu JAK ZABÍT PTÁČKA (r. R. Mulligan).

Od roku 1958 působil Peck také jako filmový producent několika společensko-kritických filmů (mj. SOUDNÍ PROCES S CANTONSVILLESKOU DEVÍTKOU a HOLUB).

Roku 1965 se stal členem Národní umělecké rady, v letech 1967-70 byl prezidentem Americké akademie filmového umění a věd a zakládajícím členem a později také předsedou Amerického filmového institutu (AFI). Dvakrát odmítl nabídku Demokratů kandidovat do senátu.

V roce 1986 byl vyznamenán Humanitární cenou Jeana Hersholta, dále byl poctěn Cenou Amerického filmového institutu za celoživotní dílo (1989), Čestným Césarem (1995) a Cenou na MFF v Karlových Varech 1996, jehož se zúčastnil se svou rodinou. (Tato návštěva byla pro něho spojena s nepříjemnou příhodou - díky akutnímu zánětu slepého střeva byl nucen podstoupil úspěšnou operaci přímo v karlovarské nemocnici). Své vzpomínky a zkušenosti shrnul do autobiografické knihy AN ACTOR´S LIFE (1978).

V roce 1942 se poprvé oženil s divadelní kostymérkou a kadeřnicí Gretou Konenovou, se kterou měl tři syny (Jonathan - v roce 1975 spáchal sebevraždu, Stephen - účastník války ve Vietnamu, Carey). Z druhého manželství (1955) s francouzskou novinářkou Veronique Passani měl dvě děti (Anthony - 1956, Cecilia - 1958). Zemřel 12. června 2003 ve věku 87 let doma v Los Angeles.